Особенности становления современной зональной растительности на территории Калининградской области по палинологическим данным

Авторы

  • Максим Геннадьевич Напреенко Институт океанологии им. П. П. Ширшова Российской академии наук, Российская Федерация, 117997, Москва, Нахимовский пр., 36 https://orcid.org/0000-0002-0889-7276
  • Татьяна Владимировна Напреенко-Дорохова Институт океанологии им. П. П. Ширшова Российской академии наук, Российская Федерация, 117997, Москва, Нахимовский пр., 36; Балтийский федеральный университет им. И. Канта, Российская Федерация, 236016, Калининград, ул. А. Невского, 14 https://orcid.org/0000-0002-4883-3250

DOI:

https://doi.org/10.21638/spbu07.2020.207

Аннотация

В работе рассматривается развитие растительного покрова на территории Калининградской области в среднем и позднем голоцене. На основе анализа палинологических данных определены варианты зональных фитоценозов. Показано, что формирование современной зональной растительности на территории региона происходило на основе богатых по видовому составу широколиственных лесов с ядром из видов неморального комплекса ( QuercusUlmusTiliaCorylus ), распространившихся к середине атлантического периода (7000-6000 кал. л. н.). Их перестройка шла по нескольким направлениям: внедрение граба ( Carpinus betulus ) в суббореале; внедрение ели ( Picea abies ) в южной части региона - в суббореале, в северной - в атлантике и суббореале; включение бука ( Fagus sylvatica ) в качестве характерного компонента широколиственных лесов в южной части региона в атлантике и суббореале. На неплакорных участках и в низменном ландшафте дельты Немана сформировались различные типы сообществ ольхи чёрной ( Alnus glutinosa ). Эти процессы привели к формированию в регионе трёх вариантов зональной растительности, относящихся к неморальной зоне: 1) дубово-грабово-липовых широколиственных лесов, 2) елово-широколиственных лесов с участием Carpinus ,3) черноольшаников. Господство всех трёх вариантов продолжалось с конца среднего до второй половины позднего голоцена (≈ 5000-1300 кал. л. н.), после чего как ответ на похолодание климата отмечается общее сокращение доли широколиственных видов и увеличение доли хвойных. С учётом нынешних климатических условий граница ареала Fagus должна быть проведена севернее и восточнее современной. Резкие структурные перестройки неморальных лесов под влиянием антропогенной деятельности на большей части области происходили в последние 150-300 лет.

Ключевые слова:

зональная растительность, широколиственные леса, Калининградская область, палинология, голоцен

Скачивания

Данные скачивания пока недоступны.
 

Библиографические ссылки

Баранова, Ю. П., Ильинская, И. А., Никитин, В. П., Пнёва, Г. П., Фрадкина, А. Ф., Шварёва, Н. Я. (1976). Миоцен Мамонтовой горы (стратиграфия и ископаемая флора). Москва: Наука.

Грибова, С. А., Исаченко, Т. И., Лавренко, Е. М. (ред.) (1980). Растительность Европейской части СССР. Ленинград: Наука.

Гудялис, В. К. (1975). Схема палеогеографического развития Прибалтики в поздне-послеледниковое время. В: В. К. Гудялис, Е. М. Емельянов, под ред., Геология Балтийского моря. Вильнюс: Мокслас, 1-380.

Кублицкий, Ю. А. (2016). Динамика природных условий юго-восточной части Балтийского региона в позднем неоплейстоцене и в голоцене. Диссертация … кандидата географических наук. Российский педагогический университет им. А. И. Герцена. Санкт-Петербург.

Кунскас, P. (1970). По поводу развития залива Куршю-Марес, дельты реки Нямунас и прибрежных болот. В: История озёр, труды всесоюзного симпозиума. Вильнюс: Пяргале, 391-411.

Леонтьев, В. Л. (1955). Некоторые особенности лесов Калининградской области. В: Труды Ботанического института им. В. Л. Комарова АН СССР, III (10). Москва и Ленинград: Изд-во АН СССР, 329-372.

Нейштадт, М. И. (1957). История лесов и палеогеография СССР в голоцене. Москва: Изд-во АН СССР.

Огуреева, Г. Н. (ред.) (2015). Биомы России: географическая карта, 1:7 500 000. Москва: ФОК-ГИС.

Орлёнок, В. В. (ред.) (2008). География Янтарного края России. Калининград: Янтарный сказ.

Победимова, Е. Г. (1955). Состав, распространение по районам и хозяйственное значение флоры Калининградской области. В: Труды Ботанического института им. В. Л. Комарова АН СССР, III (10). Москва и Ленинград: Изд-во АН СССР, 225-329.

Сладков, А. Н. (1967). Спорово-пыльцевой анализ. Москва: Наука.

Турубанова, С. А. (2000). Леса Европы в голоцене - что было? Лесной бюллетень, 4 (16), 17-19.

Халланаро, Э.-Л., Пюлвяняйнен, М., Гаврило, М. (ред.) (2002). Природа Северной Европы. Копенгаген: Совет Министров Северных стран.

Юркевич, И. Д., Гельтман, В. С., Ловчий, Н. Ф. (1968). Типы и ассоциации черноольховых лесов (по исследованиям в БССР). Минск: Наука и техника.

Arslanov, Kh., Druzhinina, O., Savelieva, L., Subetto, D., Skhodnov, I., Dolukhanov, P., Kuzmin, G., Chernov, S., Maksimov, F. and Kovalenkov, S. (2011). Geochronology of vegetation and paleoclimatic stages of South-East Baltic coast (Kaliningrad region) during Middle and Late Holocene. Geochronometria, 38 (2), 172-181. https://doi.org/10.2478/s13386-011-0016-7

Benrath, W. (1934). Untersuchungen zur Pollenstatistik und Mikrostratigraphie von Tonen und Torfen in Randgebieten des Kurischen Haffs unter Berücksichtigung metodischer Fragen. Inaugural-Dissertation zur Erlangung der Doktorwürde. Königsberg: Albertus-Universität zu Königsberg i. Pr.

Berglund, B. E., Birks, H. J. B., Ralska-Jasiewiczowa, M. and Wright, H. E. (eds.) (1996). Palaeoecological events during the last 15000 years: regional syntheses of palaeoecological studies of lakes and mires in Europe. Chichester: John Wiley & Sons.

Bitinas, A., Damušytė, A., Stančikaitė, M. and Aleksa, P. (2002). Geological development of the Nemunas River Delta and adjacent areas, West Lithuania. Geological Quarterly, 46 (4), 375-389.

Bitinas, A., Druzhinina, O., Damušytė, A., Napreenko-Dorokhova, T., Guobytė, R. and Mažeika, J. (2017). The lower reaches оf the Nemunas River at the end of the Last (Weichselian) Glacial and beginning of the Holocene. Geological Quarterly, 61 (1), 156-165. http://dx.doi.org/10.7306/gq.1337

Bogaczewicz-Adamczak, B. and Miotk-Szpiganowicz, G. (1985a). Biostratygrafia osadów jeziora Modła. Peribalticum, 59-65.

Bogaczewicz-Adamczak, B. and Miotk-Szpiganowicz, G. (1985b). Z badań biostratygraficznych nad osadami z rejonu jeziora Gardno. Peribalticum, 79-96.

Bogaczewicz-Adamczak, B. and Miotk-Szpiganowicz, G. (1987). Historia jeziora Godziszewskiego i obszarów przyległych w holocenie. Zeszyty naukowe wydziału biologii, geografii i oceanologii Uniwersytetu Gdańskiego, 16, 145-150.

Bohn, U., Neuhäusl, R., Gollub, G., Hettwer, C., Neuhäuslová, Z., Raus, Th., Schlüter, H. and Weber, H. (2003). Map of the natural vegetation of Europe. Scale 1:2 500 000. Münster: Landwirtschaftsverlag.

Cohen, K. M., Finney, S. C., Gibbard, P. L. and Fan, J.-X. (2013). The ISC International Chronosratigraphic Chart. Episodes, 36 (2), 199-204. https://doi.org/10.18814/epiiugs/2013/v36i3/002

Damušytė, A. (2011). Post-glacial geological history of the Lithuanian coastal area. Summary of doctoral dissertation. Vilnius University.

Druzhinina, O., Subetto, D., Stančikaitė, M., Vaikutienė, G., Kublitsky, J. and Arslanov, Kh. (2015). Sediment record from the Kamyshovoe Lake: history of vegetation during late Pleistocene and early Holocene (Kaliningrad District, Russia). Baltica, 28 (2), 121-124.

Euforgen.org (2006) Fagus sylvatica: distribution map. European Forest Genetic Resource Programme. [online] Available at: http://www.euforgen.org/fileadmin/www.euforgen.org/Documents/Maps/JPG/Fagus_sylvatica.jpg [Accessed 25 Jun. 2020].

Faegri, K. and Iversen, J. (1989). Textbook of Pollen Analysis. Caldwell: The Blackburn Press.

Gams, H. (1932). Zur Geschichte der Moore der Kurischen Nehrung und des Samlandes. Schriften der Phys.-ökon. Gesellschaft zu Konigsberg i. Pr., 67 (3/4), 74-88.

Gams, H. and Ruoff, S. (1929). Geschichte, Aufbau und Pflanzendecke des Zehlaubruches. Schriften der Phys.-ökon. Gesellschaft zu Konigsberg i. Pr., 66 (1), 1-193.

Gross, H. (1912). Ostpreussens Moore mit besonderer Berucksichtigung ihrer Vegetation. Schriften der Phys.-ökon. Gesellschaft zu Königsberg i. Pr., 53, 183-268.

Göttlich, K. (1990). Moorund Torfkunde. Stuttgart: E. Schweizerbart’sche Verlagsbuchhandlung (Nägele u. Obermiller).

Kabailenė, M. (1996). Lithuania. In: B. E. Berglund, H. J. B. Birks, M. Ralska-Jasiewiczowa, H. E. Wright, ed., Palaeoecological Events During the Last 15000 Years: Regional Syntheses of Palaeoecological Studies of Lakes and Mires in Europe. Chichester: J. Wiley, 395-401.

Kabailenė, M. (1998). Vegetation history and climate changes in Lithuania during the Late Glacial and Holocene, according pollen and diatom data. PACT, 54, 13-30.

Kabailenė, M. (2006). Late Glacial and Holocene stratigraphy of Lithuania based on pollen and diatom data. Geologija, 54, 42-48.

Kobbert, E. (1925). Das Große Moosbruch, seine Urbarmachung und Besiedlung. Phil. Dissertation. Albertus- Universität zu Königsberg i. Pr.

Lang, G. (1994). Quartäre Vegetationsgeschichte Europas. Jena: G. Fischer.

Lehrkamp, H., Haller, J. and Schulze, H. (2006). Moorkundliche Untersuchungen im Großen Moosbruch (Bolschoje Mochowoje Boloto) in der Kaliningradskaja Oblast, Russische Föderation. Telma, 36, 53- 70.

Magyari, E. (2002). Holocene biogeography of Fagus sylvatica L. and Carpinus betulus L. in the Carpathian- Alpine Region. Folia Historico-Naturalia Musei Matraensis, 26, 15-35.

Miotk-Szpiganowicz, G. (1992). The history of vegetation of Bory Tucholskie and the role of man in the light of palynological investigations. Acta Palaeobotanica, 32 (1), 39-122.

Miotk-Szpiganowicz, G., Zachowicz, J. and Uścinowicz, Sz. (2008). Review reinterpretation of the pollen and diatom data from the deposits of the southern Baltic lagoons. Polish Geological Institute Special Papers, 23, 45-70.

Napreenko-Dorokhova, T. and Napreenko, M. (2018). The history and pattern of forest and peatland formation in the Kaliningrad Region during the Holocene. In: V. A. Gritsenko et al., ed., Terrestrial and Inland Water Environment of the Kaliningrad Region, The Handbook of Environmental Chemistry. Springer, 121-146.

Ralska-Jasiewiczowa, M., Latałowa, M., Wasylikowa, K., Tobolski, K., Madeyska, E., Wright, H. and Turner, Ch. (eds.) (2004). Late Glacial and Holocene history of vegetation in Poland based on isopollen maps. Kraków: Polish Academy of Sciences.

Reimer, P. J., Bard, E., Bayliss, A., Beck, J. W., Blackwell, P. G., Bronk Ramsey, C., Buck, C. E., Cheng, H., Edwards, R. L., Friedrich, M., Grootes, P. M., Guilderson, T. P., Haflidason, H., Hajdas, I., Hatta, C., Heaton, T. J., Hogg, A. G., Hughen, K. A., Kaiser, K. F., Kromer, B., Manning, S. W., Niu, M., Reimer, R. W., Richards, D. A., Scott, E. M., Southon, J. R., Turney, C. S. M. and van der Plicht, J. (2013). IntCal13 and MARINE13 radiocarbon age calibration curves 0-50000 years calBP. Radiocarbon, 55 (4), 1869-1887. https://doi.org/10.2458/azu_js_rc.55.16947

Stančikaitė, M., Milkevičius, M. and Kisielienė, D. (2003). Palaeoenvironmental changes in the environs of Žadeikiai Bog, NW Lithuania, during the Late Glacial and the Holocene according to palaeobotanical and 14C data. Geologija, 43, 47-60.

Stančikaitė, M., Milkevičius, M. and Strimaitienė, A. (2004). Vegetation response to the climatic and human impact changes during the Late Glacial and Holocene: case study of the marginal area of Baltija Upland, NE Lithuania. Baltica, 17 (1), 17-33.

Steffen, H. (1931). Vegetationskunde von Ostpreußen. Jena: Verlag von Gustav Fischer.

Stockmar, J. (1971). Tablets with spores used in absolute pollen analysis. Pollen et Spores, 13, 615-621.

Usinger, H. (1975). Pollenanalytische und stratigraphische Untersuchungen an zwei Spätglazial-Vorkommen in Schleswig-Holstein. Mitteilungen der AG Geobotanik in Schleswig-Holstein und Hamburg, 25, 1-183.

Vuorela, I. (1980). Microspores of Isoëtes as indicators of human settlement in pollen analysis. Memoranda Societatis pro Fauna et Flora Fennica, 56, 13-19.

Weber, C. A. (1902). Über die Vegetation und Entstehung des Hochmoors von Augstumal im Memeldelta, mit vergleichenden Ausblicken auf andere Hochmoore der Erde. Berlin: Verlagsbuchhandlung Paul Parey.

Weber, C. A. (1908). Die Moostorfschichten in Steilufer der Kurischen Nehrung zwischen Sarkau und Cranz. Engler’s Botanische Jahrbücher, 42, 38-44.

www.staff.ncl.ac.uk (n.d.). C2 Home. [online] Available at: https://www.staff.ncl.ac.uk/stephen.juggins/software/C2Home.htm [Accessed 25 Jun. 2020].

Zachowicz, J., Miotk-Szpiganowicz, G., Kramarska, R., Uścinowicz, Sz. and Przezdziecki, P. (2008). A critical review reinterpretation of bio-, litho- and seismostratigraphic data of the southern Baltic deposits. Polish Geological Institute Special Papers, 23, 117-138.

Загрузки

Дополнительные файлы

Опубликован

02.05.2020

Как цитировать

Напреенко, М. Г. и Напреенко-Дорохова, . Т. В. (2020) «Особенности становления современной зональной растительности на территории Калининградской области по палинологическим данным», Вестник Санкт-Петербургского университета. Науки о Земле, 65(2). doi: 10.21638/spbu07.2020.207.